Akupunkturní body jsou často vnímány jako něco tajemného nebo obtížně pochopitelného. Ve skutečnosti jde o velmi konkrétní místa na těle, která mají z pohledu moderní fyziologie své opodstatnění.

Zajímavé je, že původní čínský název pro akupunkturní bod v tradiční čínské medicíně – Xue (穴) – se v moderní literatuře často překládá jako „cavity“ nebo „hole“, tedy dutina nebo otvor.

Nejde tedy o „bod“ ve smyslu přesného místa, ale spíše o určitou oblast nebo prohlubeň v tkáni.

Z anatomického pohledu se tato místa často nacházejí tam, kde se setkávají různé struktury – například mezi svaly, ve fasciálních prostorech nebo v blízkosti nervů a cév.

To může vysvětlovat, proč jsou tato místa citlivější na stimulaci a proč právě zde může být účinek výraznější.

Moderní výzkum začíná tyto tradiční poznatky potvrzovat i z pohledu neurovědy.

Například studie využívající funkční magnetickou rezonanci (fMRI) ukazují, že stimulace různých akupunkturních bodů vede k měřitelným změnám aktivity v mozku. Některé účinky jsou společné – například ovlivnění vnímání bolesti nebo emocí – zatímco jiné jsou pro jednotlivé body specifické. Viz např. https://doi.org/10.1186/s13020-025-01213-y.

Jinými slovy – stimulace akupunkturního bodu není jen lokální podnět, ale vstup do komplexní regulační reakce organismu.

To naznačuje, že akupunkturní body nepůsobí náhodně, ale že představují funkčně významná místa, která jsou napojena na regulační sítě v organismu.

Kde se tyto body nacházejí

Mnoho akupunkturních bodů leží v místech, která jsou z anatomického hlediska „bohatá“:

• v blízkosti nervových zakončení
• mezi svaly
• v oblasti fascie (pojivové tkáně)
• v blízkosti cév

Tato místa jsou citlivější na stimulaci a mohou vytvářet „signalizaci“ hned na několika rovinách: nervový, imunitní i cévní systém.

Co se děje při jejich stimulaci

Z pohledu fyziologie jde o souhru několika systémů zároveň:

• nervový systém (přenos signálu do mozku)
• pojivová tkáň (mechanické napětí a jeho změna)
• cévní systém (mikrocirkulace)
• lokální imunitní reakce

Jedním podnětem tedy ovlivňujeme více regulačních mechanismů organismu.

Není to jen o jehlách

Nejznámějším způsobem práce s akupunkturními body je používání akupunkturních jehel, ale tento způsob není jediný, a dokonce ne vždy nejefektivnější.

Akupunkturní body lze stimulovat například:

• tlakem (akupresura)
• teplem (moxa)
• pohybem a cvičením (např. qigong)
• jemnou manuální prací

To znamená, že s nimi lze pracovat i velmi šetrně, bez použití jehel, s ohledem na konkrétní situaci.

Jak funguje akupunktura?

Zjednodušeně řečeno jde o ovlivnění regulačních systémů těla prostřednictvím cílené stimulace.  Stimulace akupunkturních bodů nepůsobí jen lokálně. Může ovlivnit celý regulační systém organismu.

Například:

• uvolnění svalového napětí
• změna vnímání bolesti
• zklidnění při stresu
• zlepšení prokrvení

Co z toho plyne pro terapii

Akupunkturní body nejsou „magické body“. Jsou to místa, kde lze relativně jednoduše ovlivnit fungování celku. To, jaký efekt vznikne, závisí:

• na výběru bodů
• na způsobu stimulace
• na jejich kombinaci

Závěrem

Akupunkturní body jsou vstupní místa do regulačních systémů těla.

Výsledný efekt je podmíněn způsobem, jakým s nimi pracujeme.

V dalším článku se podíváme na to, proč kombinace bodů působí jinak než jednotlivé body samostatně.